MUDr. Petr Tláskal, CSc. je odborníkem na hubnutí. Působí jako předseda Společnosti pro výživu a je také předsedou Nutričního týmu a ústavním dietologem Fakultní nemocnice v Motole. Zaměřuje se především na dětskou obezitu.

Níže si můžete přečíst rozhovor, který poskytl v rámci projektu "90 statečných" v Českém rozhlasu Radiožurnál.

Pane primáři, vy sledujete zdravotní stav dětí již mnoho let. Změnil se za posledních 20 – 30 let?
Samozřejmě se mění. Na jedné straně je dokonalejší zdravotní péče a prevence, na straně druhé se objevují stále více některá civilizační onemocnění, mezi které patří například alergie a jiné problémy.

Mnoho lidí říká, že fyzický stav dětí upadá. Dá se jednoduše říct, že zdravotní stav dětí je lepší nebo horší než býval dřív?
Je pravda, že děti vysedávají stále více před televizí nebo počítačem a mají méně pohybu. Odolnost organismu se tím snižuje. K vaší otázce, zda je odolnost organismu horší nebo lepší, je však těžké se vyjádřit. Díky dokonalejší zdravotní péči i  metodám léčby a prevence se podle statistik snižuje dětská úmrtnost, ale na druhé straně přibývá úrazů a podobně.

Ve školním stravování se hodně mluví o odpovědnosti kuchařek za zdravotní stav dětí. V sousedním Slovensku je tento trend ještě silnější. Ale ve školních jídelnách děti sní jen jedno denní jídlo. Myslíte si, že školní stravování může zdravotní stav dětí nějak podstatně ovlivnit?
Samozřejmě může, proto se taky pořádají tyto konference. Školní stravování patří ke škole a ta by měla být nejen výukou teorie, ale i praxe. To znamená, že tady by mělo docházet i k určité konfrontaci toho, co děti dostávají ve škole a co dostávají doma. Školní stravování by mělo odpovídat tomu, co je potřebné nebo lépe řečeno, co dětský organismus potřebuje pro svůj růst a vývoj.

Na zdravotní stav má vliv spousta faktorů. Jak se podílí výživa na zdravotním stavu lidí a dětí?
To je údaj obecně známý. Ví se, že zdravotní stav člověka přibližně ze 60 % ovlivňuje zevní prostředí. Ostatní je genetika. V uvedených 60 % se v účinku na organismus ze 40 % uplatňuje výživa. Takže, když to tak vezmeme, tak výživa má z 20 – 30 %, vliv na náš zdravotní stav. Účinek výživy je většinou dlouhodobý, méně již bezprostřední.

Dokázal byste uvést ze své praxe příklady onemocnění dětí, kde je v podstatě na vině špatná výživa?
Tak to, co všichni znají, je obezita a třeba i mentální anorexie. Méně jsou už ale známé výsledky novějších studií. Ví se dobře, že pokud se dítě narodí a je podvyživené ke svému gestačnímu termínu, tak si již může například na svět přinést horší vyhlídky pro rozvoj civilizačních onemocnění, například metabolického syndromu, který je uváděn v souvislosti s nesprávnou výživou. Bylo by samozřejmě možné uvádět i řadu jiných příkladů.

Ještě jednou k obezitě, o níž se dnes hodně mluví: Dítě jde na jedno denní jídlo ve školní jídelně. Má vůbec ta školní jídelna šanci z hlediska obezity dítě ovlivnit? Vždyť to dítě tam sní pětinu, třetinu té denní dávky.
Tak ono tam sní 30 – 35 % denní dávky stravy. Záleží, jaké je složení jídelníčku. Pokud by bylo poplatné tomu, co často děti chtějí, tak by to určitě působilo negativně na jejich organismus. Proto je školní stravování řízeno určitými opatřeními, která jsou dána vyhláškou Ministerstva školství. Takže na vaši otázku vám můžu odpovědět, že ano. Když děti nejdou na školní oběd a stravují se spontánně samy, tak je to pro jejich organismus určitě daleko horší, než když se stravují pravidelně, tak jak by měly.

Mnoho odborníků dnes tvrdí, že obezita je způsobena spíše nízkým energetickým výdejem, nežli vysokým energetickým příjmem. Nebylo by proto vhodné, aby snahy státu byly směrovány spíše do oblasti podpory pohybu obyvatelstva nežli do prevence obezity?
Obojí jde určitě ruku v ruce, bez pohybu se obezita rozvíjí. To víme všichni dobře zvlášť, když jsme starší a pohodlnější. Výživa se změnila i historicky, objevují se v ní některé složky, které rozvoj obezity víc podporují. Takže bych řekl, že by podpora neměla směřovat pouze do pohybové aktivity, ale i ta druhá složka, tzn. výživa je důležitá.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.