Nejsou nezdravé potraviny, ale nezdravá jsou jejich množství.

Již od nepaměti, co je lidstvo lidstvem, byla a je prvotní potřeba získat dostatek jídla. Je pravda, že naši muži již nechodí lovit mamuty a většinou je na ženách, aby obstarávaly stravu, to ale znamená dojít či dojet do blízkého obchodu s potravinami. Zde na policích si každý může vybrat, co potřebuje nebo na co má chuť.

Snadné? Orientovat se v dnešním světě potravin, není úplně snadnou a přehlednou záležitostí. Za své peníze chceme jen to nejlepší. Jak, ale poznáme, který výrobek je ten pravý?

Jedním z ukazatelů je informace na etiketě výrobku tzv. GDA, tedy Guideline Daily Amounts, neboli doporučené denní množství. Výrobci (domácí i zahraniční) s podporou Potravinářské komory ČR zavedli a využívají jednotné standardizované značení.

Ukazatel dává spotřebiteli jednoduché a přitom jasné informace o obsahu energie a živin v jedné porci potraviny či nápoje a o jeho podílu na doporučeném denním množství. Spotřebiteli je usnadněna orientace v nabídce potravin a jejich výběru při sestavování vyvážené stravy. Tím může spotřebitel lépe využít výživová doporučení, která jsou určena pro zdravé osoby a slouží také k prevenci civilizačních chorob, na které se správná výživa významně podílí. Tedy včetně přesného určení množství té které potraviny, ať už množství dostatečného nebo nadbytečného.

Významnou prevencí mnoha civilizačních chorob je prevence obezity. Nadváha i obezita jsou výrazným rizikovým faktorem pro vznik onemocnění srdce a cév, chorob souvisejících s látkovou výměnou (cukrovka, dna) a nemocí pohybového ústrojí.

Nejčastější příčinou obezity je nepoměr mezi příjmem energie ve stravě a jejím výdejem (vyšší příjem než výdej), například:

- nadměrný příjem energie, který je způsobený vysokou konzumací tuků

- nedostatečný výdej energie, který je způsobený nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem života

- genetická predispozice: výskyt stejného problému u jejich dětí je 80%; daleko častější příčinou takovéto „rodinné nadváhy“ však je zdědění kulinářských zvyklostí a stravovacích návyků

Při prevenci obezity redukční dietou není cílem dosažení hmotnosti, která je současnými módními trendy považována za ideální, ale hmotnosti reálné, přiměřené zdraví a věku. Již snížení hmotnosti o 10 % znamená snížení rizika zdravotních komplikací.

Základem redukční diety je omezení tuků a volných cukrů, zvýšení podílu vlákniny, která zahání pocit hladu a upravuje činnost střev, dodržování pitného režimu a rozdělení denních dávek do 5-6 porcí. Za přiměřené se považuje snížení příjmu energie nejvýše o 25 %. Nezbytné je dbát o dostatečný přísun vitaminů, aby nedošlo k nedostatku některého z nich (například při přílišném omezení tuků může dojít k nedostatku vitaminů rozpustných v tucích).

K rámcovému určení obezity a její závažnosti se používá index tělesné hmotnosti – BMI (Body mass index), vypočítáte podle vzorce

BMI = hmotnost v kg / výška v m²

Kritéria : Podváha pod 18

Normální hmotnost 19 – 25

Nadváha 25 – 29

Obezita 30 a více

Značení na výrobcích je velkým pomocníkem pro určení správného množství potravin i při skladbě jídelníčku. Samozřejmě je nutné věnovat pozornost nejen výběru potravin, ale i jejich úpravě. Přesto spotřebiteli usnadní dodržet základní pravidla při sestavování stravy: pestrost, vyváženost, přiměřenost věku, fyzické dispozici a aktuálnímu zdravotnímu stavu.

Nyní už spotřebitel ví, jak na to! Většina potravinářských výrobků má na obalu vyznačenou hodnotu, tzv. GDA. Každý si tedy může kdykoli kontrolovat energetický příjem a obsah živin ve stravě.

Obzvlášť redukce hmotnosti je „běh na dlouhé trati“ a často i celoživotní změna životního stylu a zde GDA může významně pomoci.