Téma práce, zdůvodnění jeho výběru
Ke své seminární práci v předmětu Monitoring a terapie obezity jsem si vybral téma "Vliv fastfoodů na obezitu" z toho důvodu, že se jedná v současnosti o celosvětově velmi aktuální téma. Dle mého názoru je třeba na něj dostatečně upozorňovat, a tak věřím, že tato seminární práce k tomu může alespoň malou měrou přispět.
Obsah práce
Jelikož je téma dosti obecné, je možné jej pojmout mnoha způsoby. Já bych se však rád zaměřil především na fakt, jak nabourává strava z fastfoodů energetický příjem a také na celosvětovou korelaci míry obezity k množství fastfoodových restaurací v daných státech. Na míře obezity však nelze opomenout ani mnohé socio-ekonomické a demografické faktory, které mají vliv na to, zda se lidé stravují (případně mohou) stravovat v takovýchto zařízeních, nebo zda je jim tato možnost z důvodů finančních či jiných odepřena. Detailní kompletní analýza by však byla nad požadovaný rámec textu.
Definice obezity
Obezita je stav organismu, kdy dochází ke zvětšení tukových buněk (hypertrofie) a k jejich zmnožení (hyperplazie). To vede ke zvětšenému množství tuku v těle.
Klasifikace obezity
Existuje více hledisek podle kterých můžeme obezitu rozdělovat. Velmi známou formou dělení je ta podle Body Mass Indexu (BMI). BMI se vypočítá jako podíl tělesné hmotnosti (v kg) ku druhé mocnině výšky (v metrech). Takto rozdělujeme obezitu na mírnou (BMI 30 až 35), střední (35 až 40) a morbidní (více než 40). Nesmíme zapomínat, že problém s tělesnou hmotností mají již lidé s BMI vyšším než 25 - zde se jedná o nadváhu. Ideální váha je dle BMI mezi 18,5 a 25. 16,5 až 18,5 klasifikujeme jako podváha, Body Mass Index nižší nebo roven 16,5 je pak již těžká podvýživa.
Definice fastfoodu, historie, nejvýznamnější řetězce
Fastfood je specifický typ restaurace, který podává zákazníkům jídla rychle připravovaná, zpravidla teplá a většinou s vysokým obsahem energie ( a často hlavně tuku...). Není výjimkou, že nemají takovéto provozovny ani místa k sezení a jídlo je tzv. "to take away". Velké řetězce však mají většinou formát běžných restaurací s velkým množstvím stolů, či jinak upravených míst k sezení.
První restaurace tohoto typu byla založena roku 1919 firmou A&W, následoval White Castle v roce 1921. Následovaly další řetězce KFC (1930), McDonald's (1940), Burgerking (1953) či Subway (1965) a mnohé další. V současné době vévodí žebříčku fastfoodových restaurací firma Subway (více než 36 000 provozoven), následuje McDonald's (více než 35 000), třetí místo drží StarBucks (17 000); čtvrté je KFC (16 500); páté a u nás neznámé Pizza Hut (13 400); šestý je Burgerking (12 200); a dále doplňují top 10 ještě Dunkin' Donuts, Wendy's, Taco Bell a Sonic Drive In - všechny působící především v Americe.
Příčiny vzniku obezity
V odborné literatuře se zpravidla setkáváme s několika hlavními skupinami příčin obezity. Jsou to: a) zvýšený energetický příjem než je nutné; b) genetické dispozice; c) metabolické problémy; d) vliv léčiv; e) psychické vlivy; f) nevhodné jídelní stereotypy; g) vlivy hormonů. Je více než zřejmé, že ne vždy je člověk za svou nadváhu nebo obezitu zcela zodpovědný, neboť se mohou uplatnit právě vlivy genetiky atd. Míru stravování ve fastfoodech však člověk rozhodně ovlivnit může a skýtá se v ní tak zásadní dopad na obezitu daného jedince.
Správný energetický příjem, vyvážená strava a vliv jídel z fastfoodů
Vzhledem k věku, fyzické aktivitě, hmotnosti a dalším faktorům se velmi výrazně liší nároky různých lidí na správný resp. doporučený denní energetický příjem. Na většině obalů potravin se setkáváme s DDD energie 2000 kcal, což je cca 8374 kJ. Takovéto množství energie by měl člověk přijmout v poměru: 50% sacharidy : 30% tuky : 20% bílkoviny. Jedná se však o průměrnou hodnotu, sportovci potřebují výrazně více, lidé s kancelářskou profesí často vystačí ještě s nižším příjmem energie. Hlavním problémem stravování ve fastfoodech je to, že člověk poté většinou nemůže splnit ani podmínku DDD energie, ani správné rozložení jednotlivých složek (50% sacharidů : 30% tuků : 20 % bílkovin). Jídla z fastfoodů jsou tak právem nazývána "kalorickými bombami". Pokud se například podíváme na nutriční hodnoty některých sendvičů v řetězci McDonald's, získáme lepší představu. Například sendvič Big Mac, výrobcem označován jako opravdová legenda, složený z housky, 2 plátků hovězího masa, okurky, sýru, salátu a omáčky, zajistí konzumentům 510 kcal, což je více než 25 % DDD energie, navíc v nevhodném poměru sachahridy : tuky : bílkoviny. Rovněž obsahuje 2,2 g soli, což je více než 40 % DDD u normotoniků. A jak mnohé výzkumy prokazují, vliv soli na hypertenzi a následně na obezitu je potvrzený. Jako další příklad uvedu asi energeticky největší hit řetězce McDonald's - sendvič Big Tasty Bacon. Ten obsahuje celých 890 kcal, což je neuvěřitelných 44,5 % DDD energie. Zároveň 55 gramů tuků, což je přes 80% DDD a také velmi vysoké množství soli - 3,4 g. Pozadu nezůstává ani řetězec KFC se sendvičem Texas Grander, který je je o něco méně vydatný než Big Tasty Bacon. U nás méně známý, ale expandující řetězec Burgerking nabízí podobný typ chodů, jako dvě předchozí firmy. Naopak největší světový řetězec Subway se specializuje více na chody bagetového typu, které obsahují menší množství energie, než jeho hamburgeroví konkurenti, avšak stále se nemusíme zdráhat hovořit o "kalorických bombách". Například The Big Philly Cheesesteak nebo Meatball Marinara obsahují kolem 500 kcal. Z těchto údajů jasně vyplývá, že pokud člověk dodržuje běžný režim 5 chodů denně - tj. snídaně, dopolední svačina, oběd, odpolední svačina a večeře, je velmi pravděpodobné, že se nedokáže vejít do DDD a nachází se na nejlepší cestě k nadváze či obezitě. Většinou se také člověk nespokojí při návštěvě fastfoodu jen s jedním sendvičem, a tak si dopřeje například nápoj Coca Cola, který je tak běžný v McDonald's. Ten dodá dalších 220 kcal. Nesmíme zapomenout na hranolky, jejichž střední porce u McDonald's dodá 340 kcal. Když tak sečteme hodnoty 890 kcal za sendvič, 220 kcal za nápoj a 340 kcal za přílohu, dostáváme se na neuvěřitelných 1450 kcal, což už je 72,5 % DDD energie za jedinou návštěvu. Není pak již ani podstatné, zda se jednalo o svačinu, či oběd. Pokud totiž předpokládáme, že to není naše jediné jídlo dne (což v naprosté většině případů není), mohou návštěvníci přesáhnout DDD klidně o více než 100%. Například anglická snídaně složená z vejce, slaniny, klobásy, rajčete, fazolí, hub a toastu obsahuje kolem 600 kcal. Pokud k večeři navíc doma zkonzumujeme 1 porci francouzských brambor o téměř 700 kcal a doplníme ještě svačinami o 2 tatrankách, které obsahují zhruba 500 kcal, je naprosto evidentní, jaké mohou být z dlouhodobého hlediska následky. Pokud není uzpůsobena strava po zbytek dne, je zřejmé, že je to právě jídlo z fastfoodu, které dostává konzumenta svými nutričními hodnotami nad doporučené denní dávky,
Míra obezity ve světě, korelace obezity ve vztahu k množství fastfoodů
Podle nejnovějších dat se v žebříčku obezity obyvatelstva dle států na prvních deseti místech umístily tyto země:
1)* Spojené státy americké - zde je více než 34 % obyvatelstva obézních.
2)** Mexiko - soused USA, ve kterém je postiženo obezitou 30% populace.
3) Austrálie - 28% obyvatel trpících obezitou.
4) Nový Zéland - 27% obézních
5) Velká Británie - 25% obézních
6) Kanada - 24%
7) Irsko - 23%
8) Chile - 22%
9) Island - 20%
10) Maďarsko - 19,5%
* , **- dle dat z roku 2013 už dokonce Mexiko předstihlo USA, avšak protože jsem nenalezl žebříček upravený pro současný měsíc, ponechávám tyto údaje.
Ačkoliv se nedá stoprocentně tvrdit, že ve všech zemích je hlavní příčinou existence velkého množství fastfoodových restaurací, řada faktů a výzkumů to potvrzuje. Například ve Spojených státech amerických, kde je přes 160 tisíc fastfoodových restaurací a denně je navštíví 50 milionů lidí, je jasný úkaz, že prvenství jak počtu fastfoodů tak míře obezity spolu souvisí. Mezinárodní tým expertů provedl výzkum, který se týkal počtu restaurací Subway na 100 000 obyvatel ve 26 vyspělých zemích a dospěl k podobným závěrům. Do svého výzkumu zahrnuly i další faktory jako počet osob na 15 let s vyšším BMI, výši hrubého národního produktu, míru urbanizace, připojení k internetu... Došli k závěrům, které publikovali v časopise Critical Public Health, že v zemích s vyšší hustotou restaurací (USA, Kanada) je vyšší prevalence obezity, než v zemích s nižší (Japonsko či Norsko). Výjimkou je Mexiko, kde za hlavní příčinu obezity považujeme extrémní konzumaci tzv. soft drinků - Coca Cola, sody s příchutí atp.
Závěr
Je na každém z nás, aby přizpůsobil svůj jídelníček tak, aby si udržel ideální hmotnost. Jelikož vědecké podklady jasně ukazují, že fast foody ovlivňují obezitu velmi významně, i zde tak platí pravidlo "všeho s mírou", pokud se nechceme zařadit do stále se zvětšující skupiny obézních jedinců.
