Poradenské centrum Výživa dětí (PCVD) se zabývá výživovým poradenstvím pro děti 3 do 19 let. PCVD vedle dalších aktivit od roku 2005 nabízí možnost bezplatného poradenství na základě dotazníku, vyplněného rodiči buď na internetu v režimu on-line nebo v papírové podobě s následným odesláním poštou. Dle poskytnutých údajů je zpracován individuální rozbor stravovacích zvyklostí a navrženo doporučení k jejich zlepšení.

Od počátku projektu jsem součástí týmu nutričních terapeutek, které dotazníky vyhodnocují a zpracovávají doporučení. V této seminární práci popíšu cílovou skupinu, základní zásady této specifické poradenské činnosti a stručně shrnu vlastní poznatky o výživových zvyklostech českých dětí, jejichž rodiče se na PCVD obrátili.

Poradenství je zaměřeno na racionální výživu, nikoliv na speciální diety, které by u dětí měly probíhat vždy pod přímým dohledem lékaře. Rodičům dětí se zdravotními problémy (např. cukrovka, obezita, závažná metabolická porucha, onemocnění ledvin, specifický střevní zánět apod.) vždy doporučíme návštěvu pediatra a upozorníme je, že jakákoli léčba či úprava stravy dítěte musí probíhat pod odborným lékařským dohledem po stanovení přesné diagnózy malého pacienta. Dotazníky, v nichž je u dítěte nějaká závažnější anamnéza, vyžadující individuální přístup v oblasti výživy, případně je-li uveden některý z alternativních směrů výživy, po vyhodnocení zpravidla dáváme k dalšímu posouzení lékařce z dětské kliniky.

Každý dotazník je zpracován pro konkrétní dítě. Doporučení většinou budou číst jako první jeho rodiče, proto je potřeba zvolit osobní přístup a tón sdělení. Rady jsou formulovány srozumitelně a konkrétně a mají spíše formu doporučení, nikoliv direktivního sdělení. Text má působit příjemně a lidsky, samozřejmě při zachování odborné správnosti.

V potaz bereme i věk dítěte v souvislosti s možnými vzorci chování (např. možnosti teenagera ovlivnit svoje stravování jsou jiné než u čtyřletého dítěte). Zvažujeme, zda je stravování daného dítěte vzhledem k jeho věku zcela pod kontrolou rodičů nebo zda jej ovlivňují jiné instituce (školka, škola…), vrstevníci atd.

Držíme se pravidla, že dětem se nemá žádná potravina výslovně zakazovat. U méně vhodných potravin (sladkosti, fast food apod.) doporučujeme přiměřené množství (případně frekvenci) či vhodnější alternativu. V případě cílené změny ve stravování dítěte, nikdy nemluvíme o „dietě“, o tom, že něco nesmí, musí „držet dietu“ apod. Hovoříme spíše o zpestření stravy či rozšíření jídelníčku o další potraviny a pozvolném omezení jiných. Pokud kvůli nadváze dítěte doporučíme postupnou redukci jeho hmotnosti, směřujeme dítě spíše k osvojení si vhodnějších stravovacích a režimových návyků, než k rychlé redukci tělesné hmotnosti.

Jaké jsou konkrétní výživové zvyklosti českých dětí a dospívajících?

Často nevyvážené.

Pravidelnost - doporučuje se jíst 5-6x denně, tzn. tři hlavní chody a dvě malé svačinky, případně lehká druhá večeře. Takto podávaná strava zajistí rovnoměrné trávení a využití všech živin. Častou chybou je, že děti vynechávají snídani a nemají pak dostatek energie na dopolední výuku.

Mléko a mléčné výrobky – konzumace mléčných výrobků je u dětí celkem dostačující, preferovány jsou polotučné druhy. Spotřeba mléka jako takového klesá s věkem dětí.

Pečivo – děti i dospívající převážně preferují pečivo bílé a sladké.

Celkem uspokojivý je i poměr tuků ve stravě – převažují tuky rostlinné a to jak k přípravě pokrmů, tak k namazání pečiva.

Maso je nejoblíbenější kuřecí, následováno vepřovým. Již méně je konzumováno maso krůtí, hovězí, další druhy jen zřídka. Ryby a výrobky z nich dětí jedí nepravidelně, nejsou v oblibě. Poměrně častá, ale bohužel nežádoucí, je konzumace masných výrobků, paštik a uzenin.

Jen málo dětí všech sledovaných věkových skupin má dostatek ovoce a zeleniny, doporučované množství 5 porcí denně sní sotva každé desáté z nich. Nedostatek vitamínů, minerálů a vlákniny jim pak rodiče často doplňují potravními doplňky v tabletách.

Denní požívání sladkostí, slaného mlsání a je častým zlozvykem zejména u menších dětí, kdy rodiče místo kvalitní svačiny dětem dají peníze k jejímu zakoupení. Totéž platí u dětí dospívajících, kde se přidává konzumace jídel z fast foodu.

Pitný režim – děti preferují slazené nápoje, to není z hlediska správné výživy v pořádku. U mnohých z nich je množství přijatých tekutin nedostačující, protože ani jejich rodiče nemají představu o potřebném množství.

Většinažáků základních škol obědvá ve školních jídelnách,děti v mateřských školách všechny. Klesající tendence je u studentů a učňů, protože mnohé školy vyššího typu stravování žáků formou společného stravování nezajišťují.

Hlavní vliv na chování a zvyklosti dítěte má především jeho rodina a to i v širším smyslu slova. Zejména dospělí by měli mít co dostatek informací o racionální výživě, aby je mohli aplikovat v domácím prostředí. Je velmi chvályhodné, že se rodiče zajímají o výživu svých dětí a hledají relevantní informace u odborníků.

Květa Krajíčková