O hubnutí, dietách a zdraví s Doc. MUDr. Leošem Středou

Je tu středa, a proto se mnou ve studiu je pan MUDr. Leoš Středa. Středy mu totiž na Tip rádiu budou patřit a my si pojďme pana doktora Leoše Středu představit. Čím se v dnešní době zabývá a co vlastně dělá?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Přeji dobrý den. Čím se zabývám? Já jsem v 90. letech dlouhou dobu podnikal, potom jsem odjel do zahraničí, dlouhou dobu jsem žil na Filipínách, v Kambodži a v Thajsku, kde jsem se zabýval jednak prací pro místní univerzity a jednak výzkumem dálnovýchodních medicínských technik. Před několika lety jsem se zase vrátil do České republiky, i když každý rok do Asie znovu odjíždím. Zde jsem začal pracovat na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývám tématem, o kterém si budeme povídat tady v rádiu - obezitou, terapií a monitoringem obezity a nadváhy, hubnutím a zdravím životním stylem obecně.

Kromě toho pracuji ještě na Fakultě biomedicínského inženýrství, která patří Českému vysokému učení technickému. Je to fakulta, která spojuje medicínu s technikou. Tam se zabývám tzv. elektronickým zdravotnictvím (eHealth), což je moderní termín, nebo technika, která pomáhá sledovat pacienta na dálku. To je velmi důležité u obézních pacientů, protože pokud pacienti trpí nadváhou, nemusejí chodit každý týden do ordinace, ale mohou řadu věcí řešit po internetu. Můžeme sledovat jejich váhu, diety pomocí speciálních zařízení atd.

Pojďme se vrátit k tomu, co to znamená zdraví životní styl. Co to vlastně je? Co si pod tím máme představit?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Zdraví životní styl je něco, čím se každý chce zabývat, nebo co by každý chtěl prožívat, ale v podstatě nikdo z nás není schopen to prožívat. My se k takovému zdravému životnímu stylu dostáváme po částech, vybíráme si z toho jenom to, co se nám hodí, nebo co nám někdo doporučí. Bohužel to často vede ke komercializaci zdravého životního stylu. Vezměme například, kolik se nabízí různých vitamínových preparátů, které samozřejmě zdraví člověk vůbec nepotřebuje apod. Zdraví životní styl je něco, čemu bychom se měli věnovat a měli bychom se tomu snažit věnovat v rámci možností, které nám dnešní doba dává. Musíme ale počítat s tím, že se mu nikdy nebudeme věnovat plně.

Znamená to, že když budu jíst bio výrobky a budu se hýbat, tak už žiji zdravě?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: To je asi taková hlavní představa a bohužel tomu tak není. Mám kamaráda a ten má vždycky takový dotaz: „Víš, jaký je rozdíl mezi normálním zemědělcem a bio-zemědělcem? Bio-zemědělec hnojí v noci, aby to nebylo vidět.“ Takže samozřejmě i víra v bio výrobky je v určité míře dobrá, ale na druhou stranu je tu boj proti éčkům. Éčka jsou konzervanty, všichni proti nim bojujeme, ale jestliže nebudeme konzervovat například chleba, tak nám od druhého třetího dne začne plesnivět. A co je méně zdravé? Plíseň, která způsobuje řadu nádorových onemocnění, anebo konzervační látka, která vlastně brání té plísni vyrůst?

To je taky velice zajímavé. Tím pádem, pro co jste vy? Pro éčka, nebo pro plíseň?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Myslím si, že je dobře najít takový zdraví kompromis. Nehledat jenom konzervaci, ale na druhou stranu se jí nebránit a netvrdit, že éčko je zásadně nezdravá látka. Všechna éčka jsou potravinové doplňky, které jsou schváleny. Je přesně schváleno množství, kolik se jich dá použít, kolik jich smí být v potravinách a boj proti nim je nesmyslný z pohledu toho, abychom je úplně odstranili. Ano, nepřehánějme to s nimi, ale ne samozřejmě bojovat za každou cenu proti něčemu, co do potravin patří.

 V dnešní uspěchané době žijeme všichni velice hekticky, velice rychle, nemáme čas na jídlo, pak si rychle navečer něco dáme, vyjíme ledničku a naše postavy začínají trpět a formovat se. Je to také tím, že máme často sedavá zaměstnání, nemáme čas na jídlo, že tloustneme?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Určitě ano. To ukazuje moje kamarádka paní doktorka Cajthamlová, která vždycky vypráví o tom a má statistiky, o kolik pokleslo procento cvičení, aktivního pohybu mezi mladými lidmi. Určitě se na tom podílí i tyto faktory. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit jednu věc, že obezita jako taková, není jenom přejídání a nezdravý životní styl. Obvykle je nám dána jednak geneticky, je to vlastně taková nespravedlivá choroba. Jestli ji zdědíme po tatínkovi nebo po mamince, tak k tomu vždycky dispozice budeme mít a těžko člověk s predispozicemi dosáhne toho, aby byl úplně štíhlý. Pokud se mu to povede, tak pouze za cenu obrovského odříkání. Čili já také nejsem pro to, aby se každý snažil být štíhlý.

Jsme různorodí a třeba i ta nadváha ke spoustě lidem sedí. Když vezmete klasické měření tzv. body mass indexu (BMI), což je podíl výšky versus váhy na druhou, tak v tom kritériu nadváhy podle statistik není z hlediska zdravotních komplikací a z hlediska rizik nijak výrazněji člověk ohrožen, než ten, který je v optimální a ideální váze. Je nutné také počítat s tím, že optimální a ideální váha se dá možná držet někdy v době maturity, nebo možná když má člověk do 20 let. Čím víc ale stárneme a máme-li sklon k tloustnutí, tak musíme počítat s tím, že i náš BMI bude růst a že teda tou nadváhou budeme trpět.

 Když jsou ženy „krev a mlíko“ a trápí se tím, tak podle vás by neměly?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Určitě ne. Za spoustou věcí je komerce. Podívejme se třeba na celulitidu. Dneska je to problém, který řeší stovky, tisíce, miliony žen, a přitom je vytvořen uměle. Celulitida existuje od počátku lidstva. Když se podíváme na obrazy Rubensovy, tak tam mají ženy krásnou celulitidu. Vlastní termín vznikl až v 70. letech a zavedly ho italské firmy, které neměly dostatek zákazníků na odbyt některých jejich krémů. Začaly tedy vyrábět krémy proti celulitidě. Celulitida je ve skutečnosti normální sekundární pohlavní znak. To znamená, že jak žena dospívá, tak se jí usazuje tuk na určitých partiích a to usazování tuku je doprovázeno „vkleslinkami“. Teď jde jenom o to, vnutit ženám ideu toho, že jde o něco nehezkého a o něco, co je trápí a ony potom investují do přípravků. Přitom je to opravdu uměle vytvořený problém. Když se podíváte do učebnic kosmetiky z 50., z 60. let, i z počátku 70., tak nikde slovo celulitida nenajdete.

No a přece jenom, když se najde nějaká paní, která je opravdu korpulentní a chce to řešit, kontaktuje tedy doktora Středu. Co se děje pak?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Mám ordinaci, která je zaměřená na hubnutí a hlavně na otázky spojené s životosprávou. Zásadně nedělám rozpisy jídelníčků. To je dneska moderní komerční věc, kdy přijdete do zařízení, kde vám změří různé parametry tukového metabolismu, naúčtují si za to i několik tisíc korun a potom vám třeba z kapky krve, nebo na základě těchto vyšetření rozepíšou dietu přesně tzv. vhodnou pro vás. Ve skutečnosti jsou to vybrané diety, které se točí pořád dokolečka. Hlavně diety, které jsou dány nějakým rozpisem, co k snídani, co k svačině, co k obědu, se dají držet opravdu jenom krátkodobě, protože můžete nakupovat pouze podle toho, co vám říká rozpis a nemáte možnost si životosprávu upravit podle svého. Já dávám přednost těm tzv. aktivním dietám. To jsou diety, kdy se člověk nepřizpůsobuje dietě, ale přizpůsobuje dietu svému životnímu stylu.

Mám už mnoho let zkušeností, že doporučení jíst 6x denně, poslední jídlo v pět hodin a na večer žádné přejídání, je sice krásná věc, ale jak jsme dospělí, tak málokdo se už nechá převychovat.  Čili převychováme děti, naučíme děti žít zdravým životním stylem, ale jestliže už máme něco zaběhnuté, paní chodí do práce, musí respektovat závodní stravování, má doma rodinu, které vaří, tak těžko jim můžete vnucovat nějaký systém úplně odlišný. Pokud ho bude držet, tak možná několik týdnů, možná i několik měsíců, ale nikdy ne doživotně. Co je potřeba si u každého hubnutí uvědomit, je to, že změnit životní styl by bylo optimální, ale ne každý je toho schopen. Pokud toho schopen není, a to je nás většina, tak se snažit přizpůsobit ten životní styl tomu jejich běžnému, aby si z něj vybírali to, co je vhodné pro ně.

Když vás poslouchám, tak vaše dieta StředaForm není drastická. Dovolíte třeba občas dámě i čokoládu?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: I čokoláda se dá v dietě použít, ale není to zrovna optimální potravina. Diety, které já prosazuji, jsou postaveny na vysoké konzumaci vlákniny. Vláknina jsou vlastně nerozpustné složky sacharidů. Nevstřebává se do krve a nezvedá tak hladinu hormonu inzulínu, který je jednou ze zásadních příčin vzniku obezity. O tom se málokdy mluví, ale vysoká hladina inzulínu je důvodem, proč se v těle ukládají tuky. Vyplavování inzulínu je způsobeno vysokou konzumací cukru, ale ne vysokou konzumací tuku. My jsme zvyklí nejíst tučná jídla, ale nejdůležitější je nejíst sladká jídla. Na druhou stranu, pokud si člověk myslí, že si nahradí třeba nápoje jenom tím, že začne používat nápoje s umělými sladidly, což je z hlediska dietního dobře, ale z hlediska životního stylu to tak dobře není. Tělo si potom vezme nižší konzumaci do svého programu, do svého počítání příjmu a výdeje a v podstatě to nefunguje.

 Stejně tak, jako nefungují z hlediska hubnutí pravidelné hladovky. Já mám rád očistné hladovky, které občas člověk drží, ale jestliže některé dámy drží hladovku každý čtvrtek v rámci hubnutí, tak během 2 – 3 měsíců ta hladovka vůbec nemá žádný efekt, protože tělo jí vezme do svého programu a člověk dál nehubne. Takže i ta dieta, kterou se snažím razit je postavena na tom, že omezíme příjem cukrů, nezdravých tuků. Ne ale všech tuků. Nezdravé jsou většinou živočišné tuky, sádlo apod. Ponecháváme dostatek bílkovin a vlákniny. Takováto kombinace umožňuje člověku jíst do pocitu nasycení. Prostě vyberu si z určitého okruhu jídel nebo potravin, co můžu a tím se potom stravuji. Je to redukční dieta, není to návod na zdravou životosprávu. Je vždycky dobře si uvědomit, že redukční dieta je něco jiného než zdravá životospráva. Redukční dieta musí to naše tělo vždycky nějakým způsobem ošidit, aby hublo. Teprve po té redukční dietě má člověk přecházet na zdravou životosprávu.

Dostáváme se k tomu „potom“. Ano, teď jsme shodili ty nadbytečné kilogramy, tak co dělat proto, abychom si je udrželi?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: To je velmi častá komerční otázka – dieta bez jojo efektu apod. Nesmysl, to neexistuje. Jojo efekt je automatická, vždy a všudypřítomná reakce na redukční kúru. Naše tělo si fixuje váhu, které dosáhlo a pamatuje si i ty nejvyšší váhy a vždycky má tendenci vracet se k tomu, co je mu vlastní. To znamená, že i když zhubnete velmi krásně (i 10 až 20 kilogramů), tak nemůžete počítat s tím, že by to bylo napořád, nebo že by to bylo natrvalo. Chcete-li dosáhnout toho, aby jojo efekt byl co nejpomalejší, čili aby ten návrat trval co nejdelší dobu, tak tělo musí nějakým způsobem tu novou váhu zafixovat. Na to existují speciální metody, kterým se říká váhová fixace.

Když to hodně zjednoduším, po ukončení diety se musíte pravidelně vážit, musíte být na své běžné stravě, a přesto nesmíte přibírat. Je to jednoduché. Například zhubnu na 85 kilogramů a beru 85 jako zlé číslo, které už nikdy nesmím překročit. Mám 83 nebo 84 kg a každé ráno se vážím. Je to velmi důležité. Jakmile je někdo obézní, jedinou věc, kterou musí doživotně dělat, je naučit se denně chodit na váhu. Doporučení jednou týdně je špatně, protože za týden krásně člověk přibere dva až tři kilogramy, když se nekontroluje. Když chcete shodit jeden kilogram, tak je to otázka dvou tří dnů nějakého omezení, ale shodit třeba tři čtyři kilogramy, to už je měsíční redukční kúra. Týdně shazujeme přibližně jedno kilo.

 Takže vážení je velmi důležité jednak během diety, a hlavně právě po ukončení dietního režimu. Člověk si hlídá, aby se nedostával na tu hodnotu, která je mu zakázána. Jakmile se váha blíží k této hodnotě, tak musí nasadit jakoukoliv rychlou krátkodobou dietu. Třeba tři dny tzv. JJP, což znamená Jez Jen Polovinu. Nebo i diety, které obecně považujeme za nesprávné, například Hollywoodská dieta, nebo vajíčková apod. Jsou to nesmyslné diety, ale v této fixační fázi vhodné jsou a to z toho důvodu, že nám teď nejde o hubnutí, ale jenom o to udržet tělo v hodnotě, které jsme dosáhli a vlastně zafixovat novou váhu do jeho paměti, aby mělo tendenci se vracet k nové váze.

Máte deformaci z povolání, když jste třeba ve společnosti lidí nebo když jdete po ulici, tak koukáte na lidi a říkáte: Ten by potřeboval 5 kilo, ten deset apod.?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Vzhledem k tomu, že já sám jsem ten, který potřebuje shazovat, tak moc touhle deformací netrpím. Vždycky si vzpomínám na to, jak Helenka Růžičková, která byla také jedna z mých klientek, vždycky říkala: „Já věřím jenom tomu Středovi. On sám je tlustej, takže ví, že my tlustý to tak jednoduchý nemáme a nebude mi rozepisovat nějakou dietu, která se nedá držet.“

Je mi jasné, že přibírání na váze je dáno spoustou faktorů. Před několika měsíci jsme měli autogramiádu s profesorem Dolečkem, což je nestor české obezitologie (možná si pamětníci budou pamatovat jeho pořad Nebezpečný svět kalorií, který byl v 70. letech v televizi velmi populární), a s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, která byla jako třetí spoluautor knížky Nebezpečný svět kalorií. Jedna z novinářských otázek na této autogramiádě byla: Co jste měli dneska k obědu? Paní doktorka Cajthamlová na oběd zapomněla, Doleček sice na oběd nezapomněl, ale vyprávěl o tom, jak zase někdy zapomíná na večeři. Já jsem říkal, že na jídlo já nikdy nezapomenu, já mám rád právě svíčkovou, vepřo-knedlo-zelo, řízky atd. Proto si myslím, že je dobře si uvědomit, že člověk si nechce zkazit život tím, že by si odpíral navždy to, co má rád. Jestliže je někdo tak šťastný, jako právě pan profesor Doleček, že toho jídla tolik nepotřebuje a není to pro něho ten hlavní prožitek, tak ať děkuje pánu bohu, že to takhle pro něj bylo stvořeno, no a my ostatní prostě musíme počítat s tím, že vždycky v nějaké té nadváhové kategorii budeme.

Říkal jste, že sám potřebujete dietu. Znamená to teda, že své diety třeba na sobě zkoušíte nebo dokonce vyvíjíte?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Ano, dokonce ta poslední dieta byla nazvaná po mně - StředaForm. Je to taková ta dieta bez přípravků, stavěná na normálních potravinách a v rámci osvětové akce, kterou jsme dělali s některými periodiky, jsem se i já přihlásil do hubnutí. Takže vlastně hubnu já, pan režisér Tomáš Magnusek a zpěvačka Ilona Csáková jako trojice takových protagonistů. I tu dietu musím vyzkoušet na sobě a samozřejmě tohle veřejné hubnutí má jednu obrovskou výhodu, že člověk je vlastně pod kontrolou a je nucen se nějakým způsobem držet, protože samozřejmě by to bylo trapné neshodit, když jsem to slíbil. Mě se teda podařilo ze 108 shodit na 94 až 96 kilogramů. Dostal jsem do té fáze, kterou vždycky rozmlouvám všem svým pacientům. Říkám jim, ať si dávají pozor, když už shodí a člověk si myslí, že je to už jednoduché a začíná tu dietu různě porušovat. Přesně jak se říká, že kovářova kobyla chodí bosa, tak i já dietu porušuji.

Pokud vás cokoliv zajímá o dietách, podívejte se na www.nadvaha.cz, kde samozřejmě pana doktora Leoše Středu můžete také kontaktovat a každou středu se s ním budete potkávat tady u nás na Tip rádiu. Já teď ukončím téma diety a podíváme se blíže na vás. Vy kromě toho, že se věnujete dietám, působíte také jako pedagog.

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: To je v podstatě nyní moje hlavní náplň. Učím na několika fakultách, jednak na 1. lékařské fakultě UK, kde přednáším na to svoje téma, kterému jsem se věnoval v 90. letech, čili lékařská estetika, kosmetika apod. a pak učím mediky témata spojená se zdravou výživou, obezitou a nadváhou. Podobné předměty mám i na Pedagogické fakultě Karlovy Univerzity. To jsou dvě školy. Třetí škola je Fakulta biomedicínského inženýrství, kde se spíš věnuji vývoji některých metod souvisejících s monitoringem obézních pacientů.

Kromě toho mám i svou vlastní soukromou školu, která ovšem není určena pro české studenty, ale pro studenty z Filipín a je zaměřena právě na zdravotní personál do domovů důchodců apod. Kvůli tomu jsem se i teď v padesáti letech vrhnul na studium speciální pedagogiky. Takže kromě toho, že jsem docentem na lékařské fakultě, tak jsem i zároveň studentem pedagogické fakulty a studuji obor speciální pedagogika, který musím mít splněný, protože je to škola zaměřená na cizince a jsou to tedy žáci s tzv. speciálními vzdělávacími potřebami a na to musí být právě tato specializace.

Celkově, jak vás vaši studenti, vaši posluchači berou? Překvapili vás třeba někdy netradičním dotazem?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Jestliže mluvíme o studentech zahraničních, tak jsem dlouhou dobu přednášel na univerzitě v Phnom Penhu (Phnompenhu) v Kambodži, takže i takové ty postoje cizinců, kteří jsou samozřejmě, ať už z hlediska různých náboženských základů, z různých výživových tradic, úplně odlišní. Já jsem už na to tedy zvyklí a žádné překvapení jsem nezažil. Přednáším tady na Karlově Univerzitě i zahraničním studentům a oni se dost podobají těm našim.

Když se pro mě řekne Leoš Středa, tak si představím všechny ty novinové články, všechny ty bulvární plátky, které rozebírali váš soukromý život a to vlastně, že žijete s několika ženami. Jak je to v současné době?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Víte co, to je takové „téma“.. Já jsem měl partnerku a s námi žila ještě její kamarádky a tak nějak jsme byli větší skupina a kdykoli jsem přišel kamkoli do televize nebo do novin, tak ať jsem povídal o čemkoli, tak se vždycky to povídání o nějaké nadační činnosti, univerzitě, vystřihlo a vždycky z toho zůstala právě jenom tahle bulvární část. Já myslím, že je to dneska takové normální, že lidi chtějí sbírat drby. Když se podíváte například na Dolečkův pořad Nebezpečný svět kalorií, tak otázkou je, jak by byl v dnešní době úspěšný. Je to takový slušný výkladový pořad a dneska lidé chtějí spíše všechno dryáčnické. Musíme vyházet ledničky, musíme být na sebe tvrdí, musíme používat sprostá slova a pak je taková záležitost úspěšná. Já to chápu, že lidé drby potřebují a beru to tak, jak to je.

Z toho vyplývá, že žijete takovým standartním způsobem, protože už dlouho si na vás bulvár neposvítil.

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.:  Pravdou je, že já tady moc nebývám, často jsem na Filipínách. Samozřejmě také, protože se věnuji hlavně otázkám výzkumu apod., tak se nedostávám tak snadno na nějaké akce, kde by ta možnost byla. Přiznám se, že ani po tom tolik netoužím. Nejsem ten typ, který by nesnášel bulvár, já to celkem chápu. Každý chce nějakým způsobem žít a ty noviny se musejí prodávat, a jestliže tam budou psát články, které nebudou nikoho zajímat, tak nebudou vycházet.

Vše je otázkou etika. Já jsem se kdysi dostal do takové zajímavé filozofické otázky, jaký je rozdíl mezi podnikatelem a zlodějem. V podstatě žádný velký. Podnikatel prodává se ziskem a má na to zákon, který ho chrání. Zloděj vás také o něco ošidí. Když jdete do obchodu, tak vám také neřeknou, že výrobek nakoupili strašně levně a prodávají vám to draho. Nechci samozřejmě říct, že by obchodníci byli zloději. Když to ale člověk vezme do extrému, tak i toto je jeden z pohledů.

Na závěr pojďme pozvat posluchače, který bude na Tip rádiu každou středu. Co všechno se posluchači dozvědí? O čem si budete povídat? Mohou vás kontaktovat?

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.: Mohou mě kontaktovat, ať prostřednictvím webu či emailu. Pořad by měl být nejen poradnou, ale budeme rozebírat i jejich osobní problémy při hubnutí. Většina mých pacientů jsou lidé obézní a já se v zabývám dálkovou komunikací s pacienty. Jmenuje se to telemedicína. V pořadu získají pacienti rady zdarma, bezplatně. Jde mi o to, aby nemuseli pacienti platit, jako v některých poradenských zařízeních, kde jim klidně naúčtují např. 18 tisíc korun a pak teprve dostane jídelníček. Tak aby takové rady měl v pořadu zdarma. Budeme vybírat vhodné diety či zdravý jídelníček a posluchači mají poradnu o hubnutí na stanici Tip rádia zdarma.

Já děkuji za rozhovor a připomínám, že každou středu budete moci poslouchat na Tip rádiu Leoše Středu. Na shledanou.