Soutěž v hubnutí s Orlickým deníkem

Před časem jsem si položila otázku: „Rozhodlo se v dubnu, že letos fakt zhubnu?" Po pár týdnech diety, se kterou jsem tehdy začala, jsem si mohla na sebe vzít letní věci, které jsem naposledy oblékla před dvěma lety. Pak jsem si dokonce udělala radost novými kalhotami, protože i ty tři roky staré mi byly hodně volné. Také známí si všímají, že jsem štíhlejší, a ptají se, jak to dělám. Jak?

 

Od poloviny května jsem poctivě dodržovala nízkosacharidovou dietu Středaform, kterou mi doporučil MUDr. Leoš Středa. Nedávno jsem byla u něj na kontrole a znám tak i „oficiální výsledky" své snahy – ubylo mi 10,5 kg, 8 cm v pase a 9 cm přes boky. Zatím. Svůj plán zhubnout do narozenin o 6,5 kg jsem tak splnila a dokonce „překročila". V hodnotě BMI jsem se dostala z nelichotivého pásma obezity 1. stupně do pásma nadváhy. A tak jsem si řekla, že teď by opravdu bylo škoda skončit. Ráda bych se dostala až na hodnoty doporučené váhy, ale vím, že další hubnutí nebude už tak snadné. Věřím ovšem, že mému organismu prospěje jakákoliv změna směrem dolů. Ještě důležitější ale bude shozené kilogramy zase rychle nenabrat....

 

Musím se přiznat, že nejdřív se mi nezvyklý systém stravování, při kterém si organismus chybějící potřebné cukry vyrábí z uložených tělesných tuků, moc nezamlouval. Nijak si totiž nepotrpím na maso, které je v nízkosacharidové dietě nejdůležitější potravinou a k jehož konzumaci motivuje i jeho téměř nulová hodnota v jednotkách („středících"). Manžel i synové ovšem můj zcela „nevegetariánský" přístup k obědům i večeřím ocenili, takže jsem získala inspiraci k obohacení rodinného jídelníčku o dosud nevyzkoušené recepty. Pokud jsem někdy musela jíst mimo domov, objednala jsem si v restauraci ryby – lososa nebo pstruha, jen se zeleninovou oblohou. Počítala jsem také s tím, že si dám colu light, ale tu kupodivu všude nevedou, takže jsem většinou zůstala u vody nebo čaje.

 

Obavy jsem měla z toho, jak zvládnu chuť na sladké. Leoš Středa mi ale doporučil výborné umělé sladidlo, které má „nechemickou" chuť, dobře se rozpouští třeba i v jogurtu a navíc obsahuje chrom (který chuť na sladké pomáhá potlačit). A tak si jako mls vychutnám obvykle dvě – tři jím oslazené kávy denně. Odpoledne navíc zařazuji domácí termix,  100 – 150 g smíchaného tvarohu a bílého jogurtu opět se sladidlem, ochuceného např. citronovou šťávou (ta má nulovou jednotkovou hodnotu), popř. s menším odváženým množstvím jahod, rybízu apod. Malou krabičku s tabletkami nosím i v kabelce. Zjistila jsem totiž, že téměř všude mají ke kávě jen běžný cukr, jen jednou mi servírka nabídla svoje sladidlo... 

 

Na cesty jsem si zvykla připravovat poměrně odolné nízkojednotkové občerstvení – tvrdý sýr nakrájený na hranolky a ředkvičky. Jednou jsem ale narazila – to když jsem si ho vzala s sebou na fotbalové mistrovství do Wroclawi. I tento malý sáček vadil vstupní kontrole do „fanzóny", kam se s jídlem nesmělo, protože potřebovali prodat své hotdogy s pivem a další pro dietu nevhodná jídla... Časem jsem ovšem zjistila, že úskalí v podobě „jednotkových bomb" se ani při pečlivém sledování toho, co jím, nevyhnu. Přitom při dietní chybě v podobě podstatně zvýšeného množství jednotek se organismus vrací do normálního režimu a přestává zase na několik dní tuky spalovat... Třeba na návštěvě u příbuzných jsem pochválila speciální kávu, kterou dovezl švagr ze služební cesty z Mexika. Voněla skořicí a měla tak příjemnou chuť, že jsem do ní ani nemusela přidat sladidlo. A tak mi trochu odsypali domů. Až tam jsem zjistila, že do mleté kávy jsou již přimíchány i krystalky cukru, proto mi tak chutnala! Když jsem navštívila kamarádku, aby mi ukázala fotky z dovolené, přesvědčila mne, že musím ochutnat báječný likér, který si z ní dovezla. Nechtěla jsem ji zklamat, jednu „kapku" jsem si s ní dala – a až doma jsem po nahlédnutí do tabulek zjistila, že jsem tím vyčerpala dvě třetiny denního limitu jednotek! Naopak olivy, kterých jsem si ze slušnosti také jen „zobla", by mé hubnoucí úsilí nijak neohrozily.

 

Na oslavu narozenin s rodinou jsme naplánovali grilování a doufala jsem, že se mi ji podaří zvládnout bez porušení diety. Ale nakonec jsem neodolala a ochutnala jsem dort, který přece jen nemohl chybět. A na přípitek nebylo suché víno, ale „šampus". Takže jsem se dostala zhruba na dvojnásobek denního povoleného množství jednotek. Pan doktor, se kterým jsem situaci konzultovala, mi navrhl zařadit jako protiklad dosavadní stravy několik čistě ovocných dní a až poté se po dni hladovky vrátit k původní dietě. Takže zrovna teď si užívám ovoce, kterého jsem si dosud mohla dát jen tak 10 deka denně – maliny, borůvky, rybíz a letní jablka. A kupodivu se už začínám těšit na šunku a sýr....

Lada Sitová